neděle 3. ledna 2016

Tellington TTouch překročil české a slovenské hranice

Uběhlo prvních pár dní roku 2016 a já tu sedím a přemýšlím nad uplynulým rokem. Mnohé se událo a troufám si říct, že bylo zaseto nejedno semínko událostem, které budou mít svoje pokračování ve dnech příštích.

Jedním takovým semínkem pro mě je i příchod Tellington TTouch do České republiky.

Přestože je tato metoda již 40 let stará, museli si Čechy notnou dobu počkat na první Tellington TTouch praktikující trenérku pro malá zvířata. Důvody, proč tomu tak je můžeme jen hádat. Já se domnívám, že je to z velké části proto, že u nás tuto metodu zatím příliš neznáme a také proto, že se u nás nevyučuje. Případný zájemce musí strávit tři roky dojížděním do některé zahraniční země, s čímž souvisí i znalost příslušného jazyka. Věřím ale, že se blýská na lepší časy a přijde den, kdy tu o TTouch bude takový zájem, že instruktoři budou jezdit za námi, aby nás učili.

Pro TTouch byl rok 2015 velice významný, protože se odehrálo několik workshopů, kde se s ním lidé mohli blíž seznámit. Soudě z ohlasů účastníků si troufám říct, že úspěšných.

První se konal v červnu na Slovensku u Trnavy, kam si mě pozvali sestry Mauricovy, které tam provozují Psie centrum CMN. Zúčastnili se pejsci všech různých plemen a velikostí, počasí nám vyšlo naprosto úžasně a nálada byla skvělá. Dívat se na to, jak vždy k práci připravené kolie relaxují při TTouch dotecích a vědomě a pomalu pracují se svým tělem na hřišti s překážkami pro měl byl úžasný koncert. Pohled na Parson Russella, který v první části víc připomínal kamennou sochu plnou starostí a postupem dne se měnil v tvorečka, který se učil dívat na svět jako na místo, které není jen plné nástrah a nebezpečí byl moment, který mi i teď přinese slzy do očí. A jejich majitelé? Úžasné ženy, které se propojily se svými čtyřnohými přáteli a společně přijímaly nové vjemy a zážitky. Ženy otevřené a vnímavé.



Druhý workshop se konal v říjnu v Lanškrouně, v pěkném prostředí lanškrounských rybníků. Počasí už se trochu ochladilo a tak přišel ke slovu i krb a jeho praskání dřeva.
Není náhodou, že z Tellington TTouch workshopů čiší harmonie, láska a klid a proto mohou velice pomoci i tvorečkům, kteří nachází společnost ostatních psů náročnou. TTouch není o tom takového psa označkovat, dát mu razítko a vyřadit ho na okraj. Je o tom ukázat mu, že má i jiné možnosti a jiné volby. Pokud totiž byť jen na vteřinku dostane tu zkušenost, že to jde i jinak, stanou se postupně z vteřinek minuty, z minut půlhodiny a z půlhodin kdo ví, možná nová a permanentní volba.
Maltézáček a nádherným kukučem nás všechny ten den naučil, že to tak může být. Ráno zahájil pejsek, který musel mít vše na očích a každý pohyb či jen pohled psa jeho směrem ho trápil. Během dne jsme mu přizpůsobovali prostředí tak, aby se cítil co nejbezpečněji, ale přitom zůstal s námi. A odpoledne? Spal spokojeně vedle své skvělé majitelky a nic mu nevadil lomoz v místnosti, ani to, že na něj všichni vidí a on vidí na ně.


Třetí setkání se konalo v listopadu v Lukové. Protože už se moc nedalo být venku, udělali jsme setkání bez pejsků, nazvané V psí kůži. Povídali jsme si o tom, jaké pocity pejsci zažívají, a hodně jsme si jich na sobě vyzkoušeli. Naučili jsme se různé TTouch doteky, vyzkoušeli bandáže a práce s vodítkem. Zjistili jsme, že co člověk, to jiný pocit a co je jednomu příjemné, druhý nemůže vystát. Zvířátka to mají přesně tak. Jeden vzorec se nedá aplikovat na každé z nich a proto nám TTouch dává tolik možností co vyzkoušet a kde hledat to pravé, co pomůže zrovna tomu našemu tvorečkovi. Limitem je pouze naše fantazie a trpělivost.


Poslední setkání loňského roku proběhlo v Ostravě a pořádala ho Psí škola a hotel Koira. Vyučovat přijela instruktorka ze Švýcarska, Lisa Leicht. Moc jsem se na ten víkend těšila, protože jsem Lisu do té doby neznala a protože každé setkání s TTouch instruktorkami i jinými praktikujícími trenérkami je pro mě svátek plný učení, poznání a sdílení. Tak jako každý jiný tvor, i co člověk to originál a každý nás naučí něco nového nebo nám připomene něco zapomenutého. Tento víkend to nemělo být jinak.
Protože jsem tentokrát neučila já, mohla jsem si dopřát luxus pozorovatele nasávajícího atmosféru, pocity a informace. Potkala jsem mnoho nových úžasných duší a načerpala nekonečně inspirace od každé z nich. Magda Šimečková naprosto brilantně překládala celý víkend a její kolegyně z Koiry se staraly o pohodu nás všech. Moc ráda jsem viděla, že na workshop dorazili i dva muži. Mužů je vidět na takových akcích příliš málo a já myslím, že je to veliká škoda. Jejich smysl pro empatii není o nic menší než je ten ženský. Pozitivní práce se zvířátky potřebuje více mužů na palubě, kteří se nebojí říct světu, že je v pořádku cítit se svými zvířaty a naslouchat jim. Že je v pořádku řídit se srdcem a ne jen rozumem a silou.


Už teď se moc těším, co přinese rok 2016 a kolik nového se toho spolu naučíme. Těším se na to a těším se na Vás. A děkuji! Děkuji všem a zejména čtyřnohým učitelům, bez kterých by nebylo možné žít tento Tellington TTouch sen.


Marta Mannelová
Tellington TTouch Praktikující Trenérka pro malá zvířata

Žádné komentáře:

Okomentovat