pátek 11. října 2013

Tvůj pes nechce být prezidentem

autorka: Sarah Fisher


Tvůj pes nechce být prezidentem, ale velice rád by pracoval.
V jeho krvi je znalost jak provádět mimořádné úkoly, jako jsou houfování, ochrana stáda, lov, stopování. Jeho schopnosti byly vypilovány během bezpočtu let. Je mistrem v přežití a je to myslící a cítící živá bytost.

Psi se dostávají do problémů protože jsou znudění a také díky tomu, že nedostávají směr a není jim porazeno. Mají přirozené touhy a hnací motory a pes, který nemá příležitost uspokojit svoje přirozené chování bude frustrovaný a pod nátlakem.
Vystresovaný pes je problémový pes.

Jak pomůžeš svému psovi přizpůsobit se životním podmínkám je na tobě. Můžeš se rozhodnout zkusit agility, soutěživou práci nebo psí tanec. Možná budeš preferovat pracovat s ním doma. Bez ohledu na tvůj cíl, budeš potřebovat být efektivním a spravedlivým učitelem aby jsi mu mohl pomoci naplnit jeho skutečný potenciál, ať už je to titul vítěze nebo šampiona tvého srdce. Víš, že ho musíš učit, ale jakým druhem učitele myslíš, že by tě tvůj pes rád měl?

Zkus si představit následující. Právě jsi nastoupil do firmy, kde nikdo nemluví tvým jazykem a nikdo ti nevysvětlil, co máš dělat. Nebyl ti dán žádný tréning a popis tvé práce je velice neurčitý. Nemůžeš zavolat svému příteli a požádat o pomoc takže se na to snažíš přijít sám. Chodíš kolem a nabízíš, že budeš dělat trochu od všeho protože máš mnoho přirozených skvělých schopností a tvůj vrozený instinkt ti říká, že chceš být součástí kolektivu. Když zběsile pobíháš kolem ve snaze ochránit majetek, vítáš klienty dvěma velikými mlaskavými polibky na tváře, vpadneš na všechny podnikové porady pro případ, že by tě mohli potřebovat, popadneš všechno, co tvoji kolegové povalují kolem a dopřeješ si svůj díl z podnikového oběda, který věříš, že si ho zasloužíš, ředitel společnosti tě buď uhodí nebo tě odtáhne od tvého stolu a zavře tě v jiné místnosti. Ty na něj voláš, ale on nemá ponětí, co se mu snažíš říct. Nechá tě samotného. A tohle udělá pokaždé, když mu jdeš na nervy. Nemáš žádný směr, žádný daný úkol a jsi zmatený. Také se začínáš nudit. Začneš si čmárat po podnikových dokumentech a vyrábíš pěkné tvary z papíru v odpadkovém koši. Toto se také setká s nesouhlasem a tak nemáš dovoleno opustit budovu během tvé obědové pauzy, aby ses naučil poslušnosti. Tvůj šéf ti nedá nic na dělání, ale zároveň se zdá, že nechce, aby sis sám našel nějakou práci, která by ti pomohla vyplnit ty dlouhé hodiny.

Časem se naučíš, že nemá smysl se snažit komunikovat s ostatními členy týmu a tvůj šéf se zdá být spokojenější protože jsi zklidněl. Nejsi poslušnější, vzdal jsi to. Neděláš nic. Z ničeho nic s tebou tvůj šéf začne zase mluvit a ty z toho máš tááááákovou radost, že si tě zase všímá, že ho z celé té radosti obejmeš. A najednou sám sebe zase nacházíš na tom nudném, neinspirujícím, osamělém místě. Objevuješ umění naučené bezmoci a Deprese se stává tvé prostřední jméno.

Pokud máš štěstí, tvůj šéf tě buď vyhodí a ty strávíš nějaký čas na pracovním úřadě, kde ti pomůžou naučit se jak využít všechny tvoje přirozené schopnosti a kam si pro tebe přijde nový a pokrokovější šéf. Nebo se tvůj starý šéf zapíše na úžasný kurz, kde ho naučí alternativní, produktivnější a motivující způsoby jak pracovat s lidmi, které zaměstnává.

Z nenadání jsi v prostředí, kde ti velký šéf rozumí. Může s tebou mluvit! Huráááá! Vysvětlí ti velice klidně a velice zřetelně, že jsi jeho osobní asistent. Hurááá! To je tvoje oblíbená práce! Učí tě jak provést každý úkol, který očekává, že budeš plnit a učí tě to postupně, krůček za krůčkem. Usmívá se na tebe. Je na tebe hrdý. Poděkuje ti. Bere tě sebou na různá místa. Nejsi zavalen odpovědnostmi a pokaždé když uděláš práci dobře, jsi pochválen. Pokud uděláš chybu, tvůj šéf na tebe nekřičí nebo tě neignoruje po zbytek týdne či měsíce. Ví totiž, že to musela být jeho chyba. Něco tě nenaučil dostatečně dobře nebo tě zmátl. Pokud je toho na tebe trochu moc protože všechno je tak moc vzrušující, vezme tě šéf do kantýny pro zaměstnance a dá ti sušenky a moc dobrý šálek čaje.

Každý den se učíš něco nového a nikdy se nenudíš. Tvůj šéf ti dává obědové pauzy a nikdy tě nepřepracovává. Miluješ svoji práci. Miluješ svého šéfa. A co je nejlepší, zdá se, jako by i on miloval tebe. Dává ti dárečky – super úžasnou sešívačku, krásné pero. Pokud někdy sklouzneš do starých kolejí, je ti jemně připomenuto, že nemusíš být ochranka ani uvítací četa. Je ti ukázána cesta k tvému krásnému stolu a rozkošnému telefonu kde můžeš dělat práci, pro kterou jsi byl přijat.
Pořádají se znamenité večírky a víkendy s celým týmem. Každý je šťastný a všechno je jeden velký úspěch.

Doufejme, že ty sám se nikdy nenajdeš v takové pozici, ale mnoho psů žije svůj život v situaci podobné prvnímu scénáři, protože jejich majitelé jednoduše nevědí co dělat. Ignorování psa a omezování jeho vycházek nebo trestání nechtěného chování mu nepomůže se učit. Psi nechtějí řídit celý svět, ale zároveň nechtějí být gaučové brambory. Pokud chceme aby pes přestal dělat jistou věc, musíme ho naučit něco pozitivního a více vhodného místo toho. Opravdu je to tak snadné.

Chci dát "Like"

Marta Mannelová přeložila z originálu: "Your dog does not want to become a President" by Sarah Fisher.


 

Žádné komentáře:

Okomentovat